|
|
Riziko ztráty přenosu informací na operačních střediscích IZS
Venclovská, Barbora ; Zemanová,, Martina (oponent) ; Popelová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na hodnocení rizik, která souvisejí s prací operátorů telefonických center tísňového volání 112. Práce je členěna na dvě části, kdy první část se zabývá teoretickými východisky provedené analýzy. Popisuje legislativu, integrovaný záchranný systém, operační střediska jeho základních složek a jejich fungování. V druhé části práce je provedena riziková analýza, která odhaluje závažná rizika. Zahrnuje také opatření, jejichž aplikace vede k eliminaci těchto rizik.
|
|
|
Možnosti a potřeby využívání informačních a počítačových technologií v integrovaném záchranném systému
Milošic, Tomáš ; Polívka, Lubomír (oponent) ; Novák, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce popisuje a rozebírá zásadní teoretické i praktické problémy využívání informačních a počítačových technologií a analyzuje současný stav možností předávání informací a dat k mimořádným situacím směrem k nasazovaným silám a prostředkům integrovaného záchranného systému a mezi krajskými operačními středisky integrovaného záchranného systému navzájem. Svým obsahem je zaměřena na řešení a odstranění těchto problémů pomocí jejich modernizace, kterou lze provést přijetím projektů používajících nejmodernější počítačové a komunikační technologie. Zavádění těchto technologií pro všechna krajská operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému je naprostou nezbytností. Informační a počítačové technologie by po implementaci společných moderních architektur umožnily naplňování cílů a smyslu integrovaného záchranného systému v budoucnosti.
|
|
|
Komerční mobilní sítě jako kritická infrastruktura
Uher, Tomáš ; Šilhavý, Pavel (oponent) ; Krkoš, Radko (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o možnostech využití komerčních mobilních sítí pro podporu kritické infrastruktury státu, výroby a služeb. Dále se zabývá speciálními požadavky na tyto systémy. Poslední část bakalářské práce se zabývá možnostmi podpory komunikace kritických koncových zařízení v experimentální mobilní síti UTKO.
|
|
|
Význam tísňových linek pro krizové řízení a ochranu obyvatelstva
Obadalová, Kristýna ; Rosická, Zdena (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Pro bakalářskou práci byla zpracována rozsáhlá literární rešerše, jak z domácích, tak i zahraničních literárních zdrojů. Použité literární zdroje jsou v bakalářské práci důsledně citovány. Bakalářská práce se zabývá významem tísňových linek pro krizové řízení a ochranu obyvatelstva. Práce je zaměřena na mapování problematiky tísňových linek v České republice (zejména telefonní linky 112). Bakalářská práce popisuje systém linek tísňového volání, telefonní centra tísňového volání – jejich rozdělení, význam, kvalifikační požadavky na operátory TCTV 112. Cílem práce bylo posoudit současný stav v oblasti tísňových linek a jejich efektivního využití pro ochranu a záchranu lidských životů, lidského zdraví, majetku a životního prostředí. Získané teoretické znalosti autorky práce byly systematicky ověřeny v praxi na stáži TCTV 112 v Brně. Autorka si ověřila význam a fungování tísňových linek na výše zmíněných odborných pracovištích. Do bakalářské práce byly vytvořeny a zahrnuty vlastní návrhy na zvýšení efektivnosti TCTV 112. Významným prvkem práce byla možnost řízených rozhovorů s operátory tísňových linek, tím byly získány jedinečné informace. Součástí zpracované bakalářské práce byl také krátký průzkum občanů ohledně jejich znalostí a dovedností v souvislosti s tísňovým voláním.
|
|
|
Využití podpůrných technologií na operačních a informačních střediscích integrovaného záchranného systému
MERTLÍK, Josef
Cílem diplomové práce na téma "Využití podpůrných technologií na operačních a informačních střediscích integrovaného záchranného systému" je zhodnotit možnost využití podpůrných technologií na operačním a informačním středisku integrovaného záchranného systému Jihočeského kraje. V diplomové práci se nejprve zaměřuji na teoretickou část, kde jsou prostřednictvím odborné literatury, zákonů a vyhlášek shrnuty základní informace o integrovaném záchranném systému a o hasičském záchranném sboru. Dále jsem provedl rešerši dostupných odborných pramenů. V teoretické části jsem také uvedl nejpoužívanější podpůrné technologie na operačních a informačních střediscích integrovaného záchranného systému. Ve výzkumné části jsem se nejprve zaměřil na průzkum názorů pracovníků Operačního a informačního střediska Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje na využití podpůrných technologií prostřednictvím dotazníkového šetření. Dále se v této části věnuji analýze typů a podtypů událostí, pro které by bylo vhodné či nevhodné využít podpůrných technologií, a to konkrétně sestavit automatický návrhář techniky. Sestavil jsem rozbor statistiky výjezdů a událostí v roce 2021 vypracovaných do grafických přehledů. Z vyhodnocených odpovědí na dané otázky je patrné, že většina operačních techniků a důstojníků souhlasí se zavedením podpůrných technologií. Stejně tak z celkové analýzy vyplývají přínosy pro využití automatického návrháře techniky. Přínosem této diplomové práce je využití zpracovaných informací na operačním a informačním středisku Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje.
|
|
|
Kardiopulmonální neodkladná resuscitace laickou veřejností
SOKOLT, Jakub
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku poskytování kardiopulmonální neodkladné resuscitace laickou veřejností. Teoretická část práce se zabývá identifikací náhlé zástavy oběhu (dále NZO) a nejčastějšími příčinami, které ji mohou způsobit. Dále se zabývá neodkladnou resuscitací (dále NR), zásadami první pomoci (dále PP) a tísňovým voláním. Velký důraz je kladen na doporučené postupy pro NR u dospělé osoby a u dítěte se srdeční zástavou. Doporučené postupy se mimo jiné zaměřují na specifické situace jako je obstrukce dýchacích cest a tonutí. Poslední část teoretické práce se zabývá automatizovaným externím defibrilátorem (dále AED) a jeho obsluhu laickým zachráncem. Empirická část je tvořena dvěma cíli. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti kardiopulmonální neodkladné resuscitace u dospělých pacientů. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti kardiopulmonální neodkladné resuscitace u dětských pacientů. Pro empirickou část práce byl zvolen kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo 8 neselektovaných zástupců laické veřejnosti na území Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Výsledky byly dále kategorizovány do 13 kategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že dotazovaná laická veřejnost má značné nedostatky v doporučených postupech Basic life support (BLS). Všichni dotazovaní informanti se shodli na tom, že by uvítali výukové programy, díky kterým by se u laiků zvýšila informovanost v postupech BLS.
|
|
|
Informovanost dětí vybraných základních škol o poskytovaných službách tísňové linky Policie ČR
KRONIKA, Karel
Cílem bakalářské práce je prostřednictvím školních metodiků prevence rizikového chování zjistit, zda je v Jihočeském kraji informovanost dětí základních škol o poskytovaných službách tísňové linky Policie ČR dostačující. V teoretické části této bakalářské práce jsou v jednotlivých kapitolách popsány základní pojmy, právní normy a předpisy, které jsou nedílnou součástí této problematiky. Jedná se o popsání činnosti tísňové linky Policie České republiky, hlavní úkoly tísňové linky, technické možnosti, specifika tísňového volání ze strany dětí, komunikace a prevence rizikového chování u žáků základních škol. V praktické části byly stanoveny tři hypotézy. H1 - na základních školách je v rámci preventivních akcí ze strany Policie ČR tísňová linka 158 prezentována dostatečně. H2 - informovanost dětí základních škol o základních skutečnostech pro oznámení je dostatečná. H3 - na základních školách se v běžné výuce tísňová linka 158 prezentuje pouze v základním rozsahu školním metodikem prevence rizikového chování. Použita byla metoda kvantitativního výzkumu, kdy ke sběru dat byl použit online dotazník. Výběrový soubor byl tvořen školními metodiky prevence rizikového chování. Tento výzkum byl proveden na 53 základních školách v Jihočeském kraji. V provedeném výzkumu byly hypotézy č. 1 a č. 2 potvrzeny, kdy hypotéza č. 3 byla vyvrácena. Výsledky výzkumu ukazují, že v Jihočeském kraji je informovanost dětí vybraných základních škol o poskytovaných službách tísňové linky Policie ČR dostačující.
|
|
|
Práce dispečera zdravotnické záchranné služby
MITTNER, Viktor
Tato bakalářská práce se zabývala především činností dispečerů, ale i problematikou zdravotnického operačního střediska jako takového. Mnoho lidí neví, co si pod pojmem zdravotnické operační středisko představit. Pro většinu je to pouze nenáročné sedění u telefonu a přijímání hovorů. Rád bych proto touto prací poukázal na skutečnosti související s tímto povoláním a pokusil se vyvrátit toto tvrzení většiny. Tato práce zmiňuje zdravotnické operační středisko, jeho historii v České republice, zajímá se o jeho úlohy, uspořádání a vybavení. Dále se zabývá činností samotných dispečerů včetně jejich vzdělání a trestní odpovědnosti. Důraz je kladen také na stres působící na dispečery při výkonu této profese. Velká část práce se věnuje odběru tísňové výzvy, telefonicky asistované neodkladné resuscitaci a telefonicky asistované první pomoci. Mezi cíle této bakalářské práce patřilo zmapování teoretických znalostí dispečerů a zjištění jednotlivých postupů při poskytování telefonicky asistované resuscitace jak dospělého, tak dítěte. Dalším cílem poté bylo zjištění spokojenosti dispečerů s výkonem tohoto povolání. Byl proveden kvalitativní výzkum technikou rozhovoru. Rozhovor mapoval znalosti a spokojenost s touto profesí spokojeni a problematiku telefonicky asistované resuscitace dospělého a dítěte. Výsledky výzkumného šetření dle jednotlivých cílů ukazují, že dispečeři nejsou dostatečně připraveni k výkonu povolání dispečera zdravotnického operačního střediska ihned po dokončení studia, využívají stejné, nebo velmi podobné postupy při poskytování telefonicky asistované resuscitace dospělého či dítěte a vykazují spokojenost s výkonem tohoto povolání.
|
|
|
Riziko ztráty přenosu informací na operačních střediscích IZS
Venclovská, Barbora ; Zemanová,, Martina (oponent) ; Popelová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na hodnocení rizik, která souvisejí s prací operátorů telefonických center tísňového volání 112. Práce je členěna na dvě části, kdy první část se zabývá teoretickými východisky provedené analýzy. Popisuje legislativu, integrovaný záchranný systém, operační střediska jeho základních složek a jejich fungování. V druhé části práce je provedena riziková analýza, která odhaluje závažná rizika. Zahrnuje také opatření, jejichž aplikace vede k eliminaci těchto rizik.
|
|
|
Telefonická asistovaná první pomoc
VÁŇOVÁ, Petra
Dispečer zdravotnického operačního střediska obsazuje důležitou a významnou roli v řetězci přežití pro neodkladnou resuscitaci. Během krátké chvíle musí rychle a přesně zajistit informace od volajícího, včas vyslat profesionální pomoc na místo vzniklé události a včas zahájit telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci, kterou se tato bakalářské práce zabývá. Prvním cílem bylo stanoveno zmapovat poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace dispečery na krajském operačním středisku zdravotnické záchranné služby. Zjistit postup, podle kterého se dispečeři řídí a podle kterého poskytují instrukce pro vedení neodkladné resuscitace, a zdali se těmito pokyny doopravdy řídí a poskytují správné instrukce zachráncům. Druhým cílem práce bylo zmapovat motivační faktory Fraňka, autora publikace Manuál dispečera zdravotnického operačního střediska, který se do hloubky zabývá telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitací. Tento cíl měl být zaměřen na analýzu příběhu autora a jeho počátek zájmu k dané problematice. Výzkum byl veden kvalitativní formou zpracování dat. Do výzkumné části práce jsem použila k analýze šest audio nahrávek tísňových výzev z archivu Krajského zdravotnického operačního střediska Jihočeského kraje, ve kterých dispečeři rozpoznali u postižených osob poruchu základních životních funkcí a zahájili telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci. Nahrávky byly přepsány do elektronické podoby a zpracovány. Dále jsem realizovala polostrukturovaný rozhovor s Fraňkem, s Kratochvílem, vedoucím lékařem Letecké záchranné služby Jihočeského kraje a s paní Hornychovou, zástupkyní vedoucího nelékařských zdravotnických pracovníků Krajského zdravotnického operačního střediska Jihočeského kraje. Z výsledků analýzy vyplynulo, že většina dispečerů nepostupuje adekvátně při poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Druhého cíle nebylo dosaženo z toho důvodu, že nebylo nemožné získat potřebná data k vyhodnocení cíle. Dispečeři, po přečtení mé práce, se mohou nad touto problematikou zamyslet. Práce je může motivovat k sebezdokonalování a ke zlepšení daných výsledků. Budoucím studentům oboru zdravotnický záchranář a personálu ve zdravotnictví může posloužit jako zdroj informací.
|
host ::
RSS.